Hovory na pravici XXV.

Panelisté Hovorů na pravici XXV. Panelisté Hovorů na pravici XXV. Snímky Ivana Haslingerová, revue Fragemnty

Přiznám se, že když jsem šla na 25. Hovory na pravici pořádané Akcí D.O.S.T. pod názvem Český stát v područí globalismu – jak z něj ven?, řekla jsem si v duchu, že odpověď znám – vystoupit z EU a nenechat si jako svobodný stát vnucovat všechny její nabídky bez rozmyslu. Nebýt skvělého obsazení panelisty Tomášem Břicháčkem, Jiřím Kobzou, Ivem Strejčkem a Michalem Semínem, tak jsem zůstala hezky doma u počítače a psala rovnou článek o globalistické hydře, která předstírá dobro pro náš lepší život, a přitom její obětí je smrtící jako obětí železné panny. Díky výše uvedeným pánům jsem ale šla a nelitovala jsem. A to nejen díky tomu, co jsem si od nich vyslechla, ale i proto, že tyto Hovory byly unikátní v několika věcech.

 

Poprvé po sedmi letech se na nich objevil první předseda Akce D.O.S.T. doktor Ladislav Bátora u příležitosti autogramiády knihy Adama B. Bartoše „Prolegomena ke každé příští české zabijačce aneb dokonalý návod , jak převychovat doktora Bátoru“.  Kniha popisuje podlou a podpásovou Bátoriádu trvající tři čtvrtě roku. Je skvělé, že se jejím aktérům v čele s panem Kalouskem nepovedlo lživými obviněními doktora Bátoru umlčet a že se opět vrátil mezi své dosťáky. Ale to je na další článek.

Další dobrou zprávou bylo, že byl představen první ročník rodinného časopisu MY, za nímž stojí Akce D.O.S.T. Protože jeho šéfredaktorem je bývalý vicekancléř prezidenta Václava Klause a šéfredaktor kontrarevolučního časopisu Protiproud Petr hájek, dá se očekávat, že takto zkušený novinář dokáže časopis na trhu úspěšně udržet i v dalších letech a Akce D.O.S.T. se zviditelní.  

Smutné naopak bylo, že chyběla nepřehlédnutelná postava Jana Skácela, který zasvětil celý svůj život ideálům vlastenectví a nechyběl na žádné akci D.O.S.T. Jeho náhlou smrt oznámil přítomným předseda Akce D.O.S.T.  Petr Bahník a vyzval je k uctění památky Jana Skácela minutou ticha. Škoda, že takoví vlastenci odcházejí, bude nám všem chybět i přesto, že jsme se občas neshodli. I když v první republice zažil jen dětství, nesl si její noblesní výchovu v sobě i přes poválečné zhrubnutí společnosti. Byl to prvorepublikový gentelman par excelence. Budeš nám chybět Jene i Tvé polemické poznámky v diskusích.  

  

 

Ale pojďme k semináři:

Právník a publicista JUDr. Tomáš Břicháček, Ph.D. z ministerstva spravedlnosti zastupující ČR v expertních pracovních skupinách Rady EU se zamýšlel nad tím, že odpověď nalezneme, když si uvědomíme, jaké je naše postavení v EU, kam v budoucnu směřuje, a my s ní.  

Chování EU ilustroval velmi trefně na jejím postoji k britském referendu o vystoupení z EU v roce 2016. Po jeho vyhlášení zahájila vyděšená EU diskusi o své politické reflexi. 16. 9. 2016 svolala do Bratislavy 27. summit, na němž Tusk uvedl skromně, že si z této situace bere EU ponaučení, že EU musí rozvolnit, skončit s arogancí vůči členským státům… Ale hned den poté jeho nejkritičtější poznámka byla, že EU není sice dokonalá, ale pro řešení nových výzev je nejlepší nástroj, který zná. Musí prý pouze zlepšit vzájemnou komunikaci. A v březnu 2017 už vyšly slivky unavených frází - Římské prohlášení EU, o tom, jak jsou vůdcové hrdi na úspěchy EU. A všemu dal korunu Juncker, který se už otřepal ze šoku z referenda, vydáním Scénáře jednotnější, silnější a demokratičtější Evropy. A to není zdaleka konec. Vše by mělo podle doktora Břicháčka vyvrcholit po britském referendu 29. 3. 2019 následným summitem v Sybilu 9.5.2019, kde bude prezentována nová vize EU, která bude  podle něho pojmenována Cesta na Sybilu.

„Jde samozřejmě o snahu aktérů vyhnout se všem dalším referendům. Macron přijal úkol zpracovat avantgardu těch, kteří půjdou napřed, Tusk má úkol zpracovat agendu lídrů neboli modelovou chartu do legislativy a Junker ustaví pracovní skupinu, jak bádat a jak lépe uplatňovat na chvíli spící Šípkovou Růženku - Lisabonskou smlouvu. Má tak vzniknout jednotná šablona sociální politiky vyhovující požadavkům staré i nové levice, která bude zahrnovat nové zásady základních evropských lidských práv a vytvořit rovnováhu mezi soukromým i společenským životem. Otcům se má umožní chodit na mateřskou dovolenou a připadne jim tak pečovatelská role. Nastane rovněž aktivace v oblasti obrany s Kartou subsidiarity.

 

„Cesta na Sybilu má také vydat závěr o oblastech, které by se měly vrátit jednotlivým státům. Jestli si myslíte, že alespoň některé pravomoci dostanou, mýlíte se. Žádné pravomoci ve smlouvě o přenesení na státy nejsou. Naopak všechny státy dostanou jednotnou mřížku na lepší hodnocení ohledně poviností právního státu. Pokud státy nebudou mřížku splňovat mohou mít odebráno hlasovací právo. Tyto hrátky s právním státem jsou pouze útoky na Polsko, Maďarsko a další neposlušné země,“ vysvětlil doktor Břicháček.

A jeho odpověď na dotaz, kam tento vývoj EU směřuje je jasná: „Kurz budování jednotného státu bude upevněn, nastane více centralizace a větší směřování doleva. Summit v Sybile bude snahou vyhnout se všem budoucím referendům.“

 

Podle místopředsedy Zahraničního výboru Parlamentu Mgr. Jiřího Kobzy, bývalého diplomata, který poznal zblízka život v Teheránu, Zambii a Haiti uvedl že naše zem splňuje stav kolonie. „Nešlo mi do hlavy, že pan Břicháček se pokoušel najít v Junckerově myšlení alespoň záblesk střízlivého a logického vnímání,“ uvedl s úsměvem a pokračoval již vážně:

 

 „Teze v názvu semináře je jasná politická výzva, kterou by měl zvednout každý aktér naší politické scény. EU prodělala v posledních dekádách výraznou proměnu, fatální nejen v ekonomickém, ale i politickém smyslu. Hlavní obětí proměny EU je národní stát. Salámovou metodou došlo k výraznému oslabování role a moci států v ní sdružených. Vznikla nová vrstva politických aktérů stojících nad mocí států. Aktérů, kteří snižují svéprávnost národních států a říkají tomu roztomile integrační proces. Jimi řízené nadnárodní korporace tvrdí, že jejich zájmem je pouze obchod a ochrana občanů. Vytváří to domino odkazujících původně nezávazných smluv vlád, z nichž se staly postupem času vymahatelné smlouvy. Příkladem za všechny je zkrachovalé Řecko. Výrazem pocitu bezvýchodnosti občanů a strachu ze socialistů jsou rostoucí demonstrace v Belgii a Francii.“

Globalizace je podle Kobzy likvidace střední třídy a chudnutí nejchudších.

Národní vlády se nemají zabývat díky tomu jen vnitřními zájmy státu, ale mají si všímat i dění v cizině, které omezuje jednotlivé státy. Občané by si měli uvědomit, že i když zvolí stranu na základě domácího programu, má velmi malé možnosti je díky nadnárodním zákonům a vlivům je splnit a prosadit. Měli by si už konečně uvědomit, že mezinárodní politické dohody ovlivňují vše, co se snaží naše vláda dělat a že EU je díky nekontrolovatelnosti občany stále mocnější.

Členství ČR v nezměněné EU, je neslučitelné s našimi národními zájmy. EU s nekompetentními komisaři je nepřijatelná. SPD chce spolupráci národních států jako bylo EHS., v němž státy jednaly samostatně. Jak z područí EU ven? Jde toho docílit buď odstupováním od smluv až po Maastrych a navrátit EU k jejímu začátku nebo rovnou odejít z EU a začít nové společenství budovat od počátku znova.

ČR splňuje stav kolonie.

Plnohodnotná demokracie je možná pouze v národním státu. Evropští samozvaní vládcové proto vyhlašují boj národním státům. Je dehonestováno vše a jejich občané jsou považováni za občany 2 řádu. Vracíme se k občanské společnosti, v níž nikým nevolení aktivisté znehodnocují výsledky voleb. Nutí občany volit tak dlouho, až zvolí jejich člověka, a to za podpory médií. Politické neziskovky získávají obrovský prostor tím že slouží moci. Jsou masivně financované a mají širokou politickou podporu - Pirátů, Stanu, KDU i ANO, které za to volí.Dotační průmysl EU zpracovává občany k přesvědčení, že bez jejích dotací bychom byli rozvojovou zemí bez perspektivy, jako by to bylo i s nimi jinak jinak. Již samotným vstupem do EU oslabena suverenita, neboť nemůžeme rozhodovat na národní úrovni. Přijali jsme již Fiskální kompakt. Jen SPD byla proti. A pokud by byla přijata jednotná měna, znamenalo by to již úplný konec suverenity. Náš export vyváží přídavné hodnoty ven. 460 miliard každoročně z ČR odcházejí. Okolo z nás bohatnou a my chudí. Jak zavést povinné reinvestování části zisku do podniků doma. Spoluprací na bázi kontrol států. Jen tak jde bojovat s globalizací. Juncker řekl, že slovo národ nemá v Evropě místo. Pokud se cítíme příslušníkem národa, nebude v ní pro nás místo. Národní stát je pro Něj a EU hlavním nepřítelem globalismu.

Podle Ivo Strejčka z Institutu Václava Klause politická globalizace není výkonem národní politiky, a dokonce ani samotné EU. Proto nezužujme pohled pouze na EU. Vše vychází z OSN!!!!

Primární zdrojem globálního vládnutí je OSN spolu s Mezinárodním měnovým fondem. My tyto nebezpečné organizace příliš nevnímáme, ale cizina ano. Jsou  toinstituce globálního charakteru a touží útočit na národní státy. Cílem útoku je vytvořit chaos a zdání nedůvěry.

Co s tím? Nadějí je Donald Trump, který provedl návrat k zájmům národní politiky USA a až pak k bráním v potaz požadavků mezinárodní politiky. Je extrémně úspěšný a je nadějí pro Američany jako Orbán,pro Maďary, Kačinsky pro Poláky, Silvany pro Italy… Naši politici by si měli vzít příklad.

Pokud jde o Brexit tak naděje Britů je Mayovou zklamána. Její vyjednávání vypadá výhodně pro EU. Britský tisk mačka Mayovou už silně, že nestálo za to, že za to, že VB bude součástí celní unie zaplatí  39 mld. liber. a navíc bude muset při tom brát všechnu její legislativu.Voliči chtěli naopak nezávislost na evropské legislativě. Kdyby přijala VB hard brexit měla by naopak problémy EU. Oni by si po odchodu všechno vyjednali sami.

Největší problém vidím v tom, že komunismus mohl padnout proto, že všichni věděli, že je to zdiskreditovaná doktrína. Mladí si o tom novém toto nemyslí. Zásadní fundamentální návrat ke společnosti národních států je proto nutný.

Vzhledem k nestandardnímu pohledu na OSN, který by si měl každý vštípit co nejrychleji do hlavy, jsme uvedli referát pana Strejčka v plném znění.

 

Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín (na obrázku vlevo) uvedl, že jsme obklíčeni shora i zdola kavárnou. Připomněl. že na konferenci OSN o udržitelném rozvoji v září 2015 byla přijata Agenda 2030, která má 169 podcílů. Je to globální plán přeměny světa s návodem, co má každý stát dělat. Migrace a rodina jsou v něm používány jako beranidlo k tvorbě globálního socialismu.  A my se k tomu hlásíme!

Inspirací je podle Semína revolta žlutých vest. Stojí i nám za to také se vzepřít. Dokud je ještě čas jednat.  Státní zprávu očistit od neziskovek a okamžitě ukončit jejich financování z veřej peněz. Školství opět vrátit k jeho klasické podobě a vyučovat děti v duchu vlastenectví. Z termín „pochopení a osvojení zásad vycházejících z evropské integrace“ jak navrhuje Václav Klaus Jr.  Kritika evropské integrace nesmí být protiústavní.

Zveřejněno v POLITIKA

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Tištěná revue Fragmenty

Další ukázky ZDE

Opusťme EU dokud je čas!

Pomozte dětem

Život detem

PROTIPROUD

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %