Jméno doktorky Kavalírové zůstane nesmazatelně vryto do dějin našeho národa Doporučený

  • pátek, led 27 2017
  • Napsal(a)  Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř
Doktorka Kavalírová měla jistě radost, že za ni sloužil requiem - modlitbu za spásu její duše J.Em. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český Doktorka Kavalírová měla jistě radost, že za ni sloužil requiem - modlitbu za spásu její duše J.Em. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český snímek Ministerstvo obrany ČR

S velkým zármutkem jsme se 23. ledna 2017 dozvěděli, že již nikdy nepotkáme paní doktorku Naděždu Kavalírovou na žádné politické ani kulturní akci, kterých se i přes vysoký věk aktivně účastnila. Že již nikdy neuslyšíme žádný z jejích nezapomenutelných projevů, v nichž nikdy nezapomněla zdůraznit, jak zrůdná byla komunistická ideologie a jaké škody napáchala v životech nejen politických vězňů, ale všech občanů. Byla to velice smutná zpráva, která nám pokazila jinak mimořádně skvělý den inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa, z jehož zvolení by jistě měla paní doktorka velikou radost a je jen škoda, že se toho nedožila.

I přes vysoký věk byla v politice velice aktivní a do posledka jako předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR pracující na tom, aby lidé nezapomněli na to, jaká zvěrstva páchal komunistický režim na naprosto nevinných lidech jen proto, že se s ním plně neztotožňovali. Spolupracovala mj. s resortem obrany při realizaci zákona o odboji a podílela se na tvorbě velice důležitého zákona odporu proti komunismu, v němž je přes velký odpor komunistů a mnohých disidentů navěky jasně i její zásluhou konstatováno, že "komunistický režim byl zločinný a zavrženíhodný". V čele Konfederace politických vězňů věnovala rovněž velké úsilí i spravedlivému odškodnění komunisty perzekvovaných příslušníků naší armády. Ministr obrany Martin Stropnický vše shrnul slovy: "Čest její památce!".

Naděžda Kavalírová byla homo-politicus. O politiku se aktivně zajímala již od studentských let na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kdy byla členkou České strany národně sociální, z níž po únorovém převratu vystoupila na protest proti její kapitulaci před tlakem komunistů. Dne 25. února 1948 se zúčastnila památného pochodu studentů na Hrad na podporu prezidenta Edvarda Beneše a v březnu 1948 byla jako politicky nespolehlivá vyloučena spolu s jeho ostatními účastníky ze všech vysokých škol v Československu. I když prezident Beneš učinil mnoho kladného pro náš národ, nikdy se nesmíříme s tím, že se těchto skvělých mladých lidí, které se provinili pouze tím, že mu přišli projevit podporu, ani slovem nezastal a nechal všem zničit jejich životy pobytem v hrůzostrašných komunistických kriminálech. Ale to je na jiný článek, zde se pojďme  podívat na další osud krásné studentky Nadi. 

V roce 1949 se vdala za soudce Krajského soudu v Praze JUDr. Jiřího Kavalíra, a protože ji lékařství přitahovalo, pracovala jako vrchní sestra v Závodním ústavu národního zdraví Jáchymovské doly. Protože si psala s kolegou ze studií, který emigroval před rokem 1948, byla v roce 1956 obviněna za údajnou špionáž a vlastizradu a odsouzena na 3 roky do vězení. Poté pracovala jako pomocná dělnice na soustruhu a později jako úřednice Národního výboru v Praze 9 a jako referent na Ministerstvu práce a sociálních věcí. I přes tuto odpornou komunistickou perzekuci nepřestávala žít politikou a po roce 1989 se ujala s obrovským nasazením vedení Konfederace politických vězňů. Od prosince 2007 do února 2013 byla dokonce předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Za svoji činnost právem obdržela v osmdesáti letech doktorka Naděžda Kavalírová Svatováclavskou medaili, Medaili cti a vděčnosti Společnosti Jana Masaryka a v roce 2006 dokonce Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv.

pátek 27. ledna ve 13 hodin se v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově byl sloužena zádušní mše za tuto výraznou osobnost, politickou vězeňkyni a nejcharakterističtější symbol procesu vyrovnávání se naší společnosti s totalitní minulostí, dlouholetou předsedkyni Konfederace politických vězňů, paní MUDr. Naděždu Kavalírovou. Z důvodu vážné nemoci jsme se nemohli účastnit, ale modlili jsme se o to více za její duši doma. Hlavním celebrantem mše svaté a kazatelem byl pražský arcibiskup Dominik kardinál  Duka OP, kterého jako politického vězně a syna hrdinného letce v Royal Air Force, kterého mohl vidět po válce jako chlapec jen dvakrát do roka na Borech, s doktorkou Naděždou Kavalírovou pojilo mnohaleté přátelství i sdílení společných hodnot. V klášteře pan kardinál přivítal také bývalé politické vězně - mukly - tedy „muže určené k likvidaci“  s tím, že paní doktorka Kavalírová patřila mezi ně a že zasvětila svůj život službě, lásce, pravdě a svobodě. A při modlitbě za její duši představil tuto výjimečnou ženu Bohu slovy:  „Byla hlasem těch, kteří položili svůj život a kteří ztratili své zdraví za komunistického režimu.“ 

K tomu můžeme jen za redakci Fragmentů a Kulturní komisi ČR dodat, že takoví lidé, jako byla paní doktorka Kavalírová, by neměli umírat. 

Zveřejněno v POLITIKA

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Presentace

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %