EU zase jednou prokázala svoji nefunkčnost. Summit EU byl plánovaný na dva dny, pátek a sobotu, nakonec ale trval pět dnů díky nepřipravenosti EK. Nebyly totiž skončeny dohody mezi šetrnou čtyřkou a jižními státy o celkové výši grantů ani otázka správy klíčového nástroje plánu obnovy. Takže nejdříve se musela řešit tato zásadní otázka - o kolik peněz se bude vůbec jednat - což pozvané prezidenty a premiéry překvapilo. Předpokládali, že budou řešit rozložení grantů a půjček mezi zúčastněné zástupce států z již jasně stanovené částky kterou jim EK nabídne. Těžko proto mohli začít jednat o přerozdělování peněz z nedefinované částky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová měla pozvaným premiérům a ministrům  jako první věc sdělit, kolik peněz nad úroveň běžného unijního rozpočtu jim může EK poskytnout, aby  vůbec věděli, o jakého medvěda se budou dělit. To že jednání o tom probíhalo paralelně s porcováním neznámé částky summit prodloužilo o tři dny a vneslo to hned od počátku nenáladu mezi zúčastněné, kteří nepočítali, že je pořádající uzavře v EU jako kardinály při volbě papeže, dokud jí něco nepředloží. Nakonec jim  bylo nabídnuta suma 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).  

„Z hlediska výsledků summitu Evropské rady je samozřejmě důležité, že připravujeme novou hospodářskou strategii. Tu má na starosti pan vicepremiér Havlíček a samozřejmě je tam i přímá souvislost z hlediska transformace naší ekonomiky, protože my nemůžeme být závislí jen na automobilovém průmyslu, který tvoří 11 procent našeho HDP a 24 procent exportu. V rámci této krize se očekávají velice negativní dopady na tento průmysl. Takže my se musíme orientovat jiným směrem a samozřejmě je to hlavně o rozpočtu, o penězích, o čerpání peněz z evropských fondů,“ zdělil našemu listu pan premiér a dodal, že by byl velice rád, abychom plán předložili co nejdříve a to do konce září 2020.

Ve srovnání s původním návrhem Evropské komise z letošního května získáme významně více peněz. Mimo jiné 42 miliard korun na kohezní politiku, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Jako jediné zemi se panu premiérovi podařilo prosadit navýšení možnosti převodů prostředků mezi fondy až do výše 25 procent, o což dlouhodobě usiloval.

Pokud jde o půjčky z Fondu obnovy, máme možnost půjčit si více než 15 miliard eur (396 mld. Kč). Pokud bychom je přijali, umožní to ČR optimálně čerpat zejména na investice. Podle predikcí by se mohlo jednat o částku mezi 8 a 9 miliardami eur (až 238 mld. Kč) ve formě grantů. Zda ale budeme půjčky z fondu obnovy čerpat, bude podle premiéra Babiše záležet na podmínkách, za kterých by nám je EK půjčovala, a ty zatím nezná. Zda ČR nakonec využije možnost půjček, se proto teprve uvidí. Česká ekonomika je podle premiéra Babiše v dobré kondici, odpovědně hospodaří a díky tomu si na trzích půjčuje za velmi výhodných podmínek, dokonce i za negativní úrok. Nepotřebuje tedy nutně na půjčky žádný speciální nástroj. Bude také záležet na skutečném propadu HDP způsobeném koronavirovou krizí, a to je hodnota, kterou zatím neznáme.