Centralizovaná specializovaná zdravotní péče je cesta, jak řešit kvalitu poskytnuté péče na světové úrovni. Ale pozor. Neznamená to, že praktičtí lékaři či lékaři v okresních nemocnicích a na poliklinikách jsou druhořadými doktory. Jak ale zajistit, aby mezi centry a praktiky nedocházelo k rivalitě, kterou odnese pacient? Jak provést koordinaci mezi nimi? Ministr Adam Vojtěch je přesvědčen, že je potřeba zlepšit organizaci péče, která je v současné době podle něho největším problémem našeho zdravotnictví. Jinak řečeno, provést reformu, nikoliv rušení, nemocnic. Tedy věc, která jde řešit prakticky okamžitě bez mimořádných finančních nákladů a která by většině pacientů doslova zachránila  život. 

Jak již bývá tradicí, na počátku nového roku se zamýšlíme nad tím co přinesl ten minulý rok, abychom se vyhnuli podobným chybám do budoucna. Tak i já jsem usedla pod ještě stále krásným stromečkem a zkouším si vybavit, co mi vytane na mysli jako nejdůležitější události minulého roku. Vím, je to subjektivní, ale snad to povede alespoň k zamyšlení. Nejdříve začnu pozitivními věcmi:

Protože až po několika dnech se podařilo uvést do života náš náhle nedostupný web - www.fragmenty.cz, posíláme upoutávku na dnešní nádhernou akci ve Svatováclavské kapli v katedrále na Pražském hradě na poslední chvíli. Jde o Modlitbu za národ od 16:15 hodin. Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český žehná a povzbuzuje všechny občany, kterým není osud našeho národa lhostejný, aby vytrvali, a zve je již od října 2013 každého 28. dne v měsíci v 16.15  hodin do Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na modlitbu za náš národ. Tato modlitba je již 88 v pořadí. Po skončení modliteb u hrobu patrona naší země sv. Václava přecházejí věřící do baziliky sv. Jiří ke hrobu sv. Ludmily, babičky sv. Václava, kde se jednou měsíčně modlí níže uvedenou modlitbu za náš národ. A  nejen tam. Po celé zemi. Vydavatel naší revue Kulturní komise ČR se za tento počin pana kardinála Duky plně staví, a prosí všechny občany, i nevěřící, kterým není osud naší země lhostejný, aby přišli pana kardinála podpořit v této mimořádné bohulibé službě naší zemi. Prosím, přijďte všichni, kterým není osud naší vlasti lhostejný do památné Svatováclavské kaple pronést modlitbu za svou zem!

I když snad již i veverky u nás diskutují zasvěceně o generálu Andreji Andrejevičovi Vlasovovi, dle povrchních diskusí v médiích se dá tušit, že si redaktoři nic o něm nepřečetli, jen opakují, že byl buď hrdina osvobodivší Prahu nebo naopak vlastizrádce svého národa, a to podle toho, s jakou stranou sympatizují. Vlasov ale rozhodně nebyl tak jednoduše černobílý člověk. Navíc v průběhu války poznal krutost nejen Hitlera, ale i Stalina. A to vše ovlivnilo jeho postoje. A především měl zodpovědnost za desetitisíce životů svých vojáků a věděl, že každé jeho rozhodnutí může způsobit jejich smrt či záchranu. Proto jsem se začetla do několika neutrálních historických studií o něm a dovoluji si velmi stručně shrnout fakta, aby se každý mohl nad  postoji pana generála zamyslet a zauvažovat, jak by jednal sám v hrůzostrašných situacích, v nichž se ocitl během války.