Fragmenty - EU JE NEOPRAVITELNÁ
VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
21. 10. 2020 12:19
Klasický učebnicový pohled ekonomů říká – a bylo to respektováno po celá staletí – že je rozpočtový deficit státu zlo a nezodpovědnost. Platí i to, že čím větší deficit, tím větší zlo. Zde může ekonom skončit a eventuálně připustit, že sice existují výjimky jako války, ale je třeba připomenout, že ty většinou způsobují naprostý rozvrat financí státu a vedou k vysokým inflacím, které likvidují peněžní systém. Často je následkem i rozvrat politický a společenský. Vlády moderního světa, zejména po II. světové válce, i bez válek často vytvářejí deficit, žijí na dluh. Že deficit je dluhem, který někdo někdy bude muset splatit, je triviálním výrokem. A tady začíná problém.
27. 9. 2020 6:26
Covidová hysterie kulminuje. Slova „covid“ a „koronavirus“ opět dominují mediálnímu zpravodajství. Není to však žádná druhá vlna nemoci (neboť ta vlny nemá), je to druhá vlna poplašných zpráv, která byla alarmisty dlouho dopředu avizovaná. Je Covid-19 – pouhou nemocí nebo instrumentem k přeměně společnosti? Zprávy o této nemoci jsou publikovány a veřejnosti prezentovány bez patřičného kontextu (bez zdůraznění klíčové souvislosti počtu tzv. nakažených s počtem testovaných, bez odlišování počtu nakažených a počtu skutečně nemocných, bez rozlišování síly nemoci, bez kvalitní analýzy skutečné příčiny úmrtí) a bez převedení čísel, kterými jsme zahlcováni, na srovnatelnou základnu. Většina zpráv je proto málo relevantních. Počet nakažených za jeden konkrétní den např. v Rusku může sice vypadat hrozivě, ale když toto číslo vydělíme čtrnácti, je to daleko méně než v České republice, která má 14x méně obyvatel. Čísla z Indie by měla být dělena 140, protože právě to je násobkem počtu obyvatel Indie ve srovnání s námi. Toto nepřepočítávání dat jsme sice připomínali od prvního dne, ale moc se to nezměnilo.
22. 8. 2020 11:50
 
Jako prezident republiky jsem dne 25. října 2004 odeslal běloruskému prezidentu Lukašenkovi následující dopis: Vážený pane prezidente, jsem velmi zneklidněn zprávami z minulých dnů o průběhu nedávných parlamentních voleb i referenda o změně ústavy ve Vaší zemi, která přinášejí světová média, mezinárodní pozorovatelé i dopisy, kterými se na mě a na další zahraniční představitele obracejí běloruští občané.
26. 7. 2020 12:14
I při souboji o prezidentství (a operaci kyčle) jsem za mé druhé prezidentské volby v roce 2008 četl a něco si z toho poznamenával. Nebyly to však žádné politické aktuality, ale nadčasové postřehy osobností, které se hodí na situaci, která u nás právě nyní probíhá a o něž se chci s Vámi podělit. Jsou to sice velmi nekorektní výroky, ale jsou podle mne správné. 
13. 7. 2020 9:51

I když akcentujeme naprosto zásadní roli opatření dlouhodobého, systémového rázu, určité zásady je ale třeba držet i u opatření, která systémové změny nevyžadují. Ta, která je možné udělat hned, bez změn zákonů. Prvotní povinností je zásadně omezit přerozdělovací aktivismus současné vlády. Jděme cestami, které budou dodržovat princip hospodárného chování státu, které nebudou zvyšovat váhu státu v ekonomice, které nebudou oslabovat přirozenou činorodost lidí. Nikoli náhodou nenavrhujeme žádná stimulační opatření zvyšováním státních výdajů. Zaprvé proto, že v jejich účinnost nevěříme. Za druhé proto, že jich i bez nás budou populističtí politikové všech ideových zabarvení navrhovat více než dost. Nic významného tyto výdaje stejně nepřinesou. Navíc v tom svou komparativní výhodu nevidíme. Postupujme proto na základě následujících zásad:

13. 7. 2020 9:23
Jedinou šanci na překonání dnešní krize, na restart ekonomiky i na její dlouhodobý růst vidíme v systémových změnách. Ke skutečné změně navíc nemohou stačit jen striktně ekonomické pohledy. Nemůže jít „jen“ o zlepšení vládní hospodářské politiky. Musí jít o celkový posun ekonomického paradigmatu. Nejen ekonomického, i politického. Musíme změnit celkovou atmosféru ve společnosti.  To se týká jak naší země, tak celé Evropy, resp. EU. Řada opatření, která navrhujeme, nelze uskutečnit za dnešního právního stavu uvnitř Evropské unie a zaběhlé praxe jejího fungování. Změna poměrů uvnitř EU je předpokladem naší úspěšné budoucnosti. 
23. 4. 2020 12:18
Institut Václava Klause pandemii nemoci Covid-19 bral od počátku nesmírně vážně. Nikdy ji nepodceňoval – nejen kvůli nemoci samotné, ale hlavně kvůli očekávatelným a za první dva měsíce (u nás v Evropě) již uskutečněným opatřením. Ta mají a mít budou velmi vážné důsledky na společnost, politiku a ekonomiku, na životy nás všech. Již na začátku února 2020 jsem v televizním rozhovoru zdůraznil, že i když tuto nemoc nesmíme podceňovat, přesto zásahy státu do chodu společnosti, ekonomiky a lidské svobody nesmíme přehnat a přestřelit. Po dvou měsících rychlého šíření nemoci a neméně rychlého zavádění restriktivních opatření států celého světa začíná více platit obava druhá. Obava z toho, že důsledky léčení nemoci budou větší než nemoc sama. Sérií dvanácti článků, na jejichž napsání se podílel celý náš institut, jsme se pokoušeli podívat na tyto problémy z více stran a úhlů, než je to obvyklé v denním tisku. Tento náš, dosud asi nejkomplexnější pohled na tuto problematiku nesoupeří se stovkami a tisíci článků, které na toto téma dnes a denně na celém světě vznikají. Touto sérií se snažíme vyjádřit specifický pohled na tyto věci tak, jak je vidí IVK (a věříme, že s námi většina normálních lidí). Chtěli bychom poděkovat vedení a pracovníkům portálu iDNES.cz za rozsáhlý prostor, který nám po dobu dvou týdnů každý den poskytovali. Snad nelitovali.
6. 3. 2020 9:04
Na začátku 90. let jsem hledal, a spolu se mnou lidé podobných názorů, jak výstižně a srozumitelně nazvat naše ideové ukotvení – a musím se přiznat, že vhodný název hledám dodnes. Pohybovali jsme se mezi slovy liberální a konzervativní, ale na obou nám něco vadilo. Washingtonský Heritage Foundation v roce 1993 znovu vydal klasický text Russella Kirka, původně napsaný v roce 1953, o kterém jsme – v době smrti Stalina a Gottwalda – v naší zemi samozřejmě nic netušili. Proto bylo to nové vydání tak cenné. V knize The Conservative Mind (mé výpisky jsou z 26. 1. 1993) autor napsal: „konzervatismus není ideologie. Je to stav mysli. Je to typ charakteru člověka“. Velmi se mi to líbilo.

Právě přítomno: 1094 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %